Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 7.ČÁST

filmek...


Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 7.ČÁSTNo nic extra, nic dluhého. Ale snad se bude líbit. Tak kritizujte, chvalte, ponižujte, komentujte. A hlavně čtěte! :)

7. ČÁST

Bella:

Těžce se posadil vedle mě. A chvilku zhluboka dýchal. Já jsem nahodila zděšený výraz.

„Proboha je ti něco?“ zeptala jsem se ho. Myslím, že jsem to hrála dobře.

„Né dobrý, jen je mi trochu blbě. Ale to není nic neobvyklého“ řekl a smutně se koukl na svoje ruce. Já bych mu to fakt věřila. Ještě, že umím číst ty myšlenky.

„Aha a nechceš nějak pomoct? Kdybych pro tebe mohla cokoliv udělat“ Nestačila jsem to doříct a skočil mi do řeči. Přesně jak jsem to čekala.

„No vlastně bys mohla… Jsem tu teprve pár dnů a tak bych potřeboval provést po městě nebo tak. Byla bys tak hodná a udělala to pro mě?“ Jé, haha samozřejmě, že chci, Edwarde!

„ No jasně a kdy?“ pokusila jsem se udělat vynucený úsměv.

„ No uvažoval jsem nad pozítřkem. Oh ne, to nemůžu. Musím do nemocnice na vyšetření. Co takhle už zítra?“ Jo chudáček musí na vyšetření do nemocnice.

„Do nemocnice? Něco vážného? No a jinak zítřek mi vyhovuje“

„No vážného jak se to vezme a na potkání to neříkám, promiň“ No jasně! Potom ještě zamumlal ale tak abych to slyšela: „nechci, aby mě někdo litoval“ Myslím, že každá herecká akademie by se o něj prala.

„Jo tak možná časem… a co by, jsi chtěl vidět?“

„Všechno! Co tady máte zajímavého… Jo a máte tu kino? Mohli bychom jít i tam“ dělá si srandu?

„Jo tak dobře ale nevím, co tam dávají. No to je vlastně jedno“ Nechci si zkazit příležitost někde s ním být.

„A pojedeme mým autem jo? Neva? Vyzvednu Tě u tebe doma“ No jasně to by první musel vědět, kde bydlím.

„Ale ty nevíš, kde bydlím!“ Sice si myslím, že to ví. Ale jsem zvědavá, co mi na to řekne. No bude to asi ještě chvilku trvat, protože si dal hlavu na lavici a začal zhluboka dýchat. Potom vytáhl kapesník a otřel si s ním, mimochodem vůbec nezpocené čelo.

„ Promiň, no nad tím už jsem také uvažoval. Co bys řekla tomu, kdybych Tě po škole zavezl domů. Ty by sis tu auto nechala. A potom ráno Tě zase hodil do školy?“ Měl to dokonale promyšlené, nemohla jsem říct ne. Musím sbírat důkazy. A takovou dobu s ním, jsem si mohla jenom přát. Už teď se těším na zítřek.

Edward:

Sedl jsem si vedle ní přesně tak, jak jsme to naplánovali doma. Chvilku jsem zhluboka dýchal a užíval si tu její sladkou, nádhernou vůňi. Když je tak starostlivá už jsem jenom čekal, kdy se mě zeptá co mi je.

„Proboha je ti něco?“ Krása přesně tohle jsem potřeboval.

„Né dobrý, jen je mi trochu blbě. Ale to není nic neobvyklého“ řekl, jsem a začal si pozorovat ruce. A se smutným výrazem jsem čekal, jak na to bude dál reagovat. Teď mi zase chybělo, že jsem ji nečetl myšlenky.

„Aha a nechceš nějak pomoct? Kdybych pro tebe mohla cokoliv udělat“ Byla tak roztomilá, když se o mě bála. Měl jsem z toho nefalšovanou radost, ale teď je na řadě moje část. Dobře mi nahrála.

„No vlastně bys mohla… Jsem tu teprve pár dnů a tak bych potřeboval provést po městě nebo tak. Byla bys tak hodná a udělala to pro mě?“ Ve skutečnosti tohle město, už znám mnohem lépe než ona. Znám každou uličku, celý les. Všechno.

„ No jasně a kdy?“ Měl jsem radost, že tak reagovala, ale když se pokusila o úsměv, bylo mi to líto. Proč jí semnou pojí jenom lítost?

„ No uvažoval jsem nad pozítřkem. Oh ne, to nemůžu. Musím do nemocnice na vyšetření. Co takhle už zítra?“ Všechno vymyšlené, slovíčko od slovíčka. Hlavně to s tím vyšetřením ať jí dojde, že jsem nemocný.

„Do nemocnice? Něco vážného? No a jinak zítřek mi vyhovuje“ Vážně ji to zajímalo. Ale já pokračuju podle plánu:

„No vážného jak se to vezme a na potkání to neříkám, promiň“ No myslím, že žádný člověk, by se nechlubil rakovinou podobně. Tak jsem zahrál drobné divadlo! A dodal:

„nechci, aby mě někdo litoval“ To jsem zamumlal, ale tak aby to slyšela. Musela to slyšet.

„Jo tak možná časem… a co by, jsi chtěl vidět?“ Co bych chtěl vidět?? Asi všechno.

„Všechno! Co tady máte zajímavého… Jo a máte tu kino? Mohli bychom jít i tam“ Kino to je skvělý plán. Tma my dva. Jako nechci, aby, jste si mysleli, že tuhle dívku nějak miluju. Ale něco mě k ní hrozně táhne. A není to jenom její neodolatelná vůně a to že jí nemohu číst myšlenky. Je v tom něco víc.

„Jo tak dobře ale nevím, co tam dávají. No to je vlastně jedno“ Já vím, co dávají, nějaký ubohý horor. Myslím, že tam lidi vraždí nějaký člověk. Tentokrát ne upír.

„A pojedeme mým autem jo? Neva? Vyzvednu Tě u tebe doma“ Nenechám si ujít takovou voňku do auta.

„Ale ty nevíš, kde bydlím!“ Vím Bello, vím… Už jsem šel „párkrát“ kolem. Ale nevadí. K tomuhle se stahuje další plán. Ten prozrazovat nebudu. Pozor přichází další herecká scéna, než ji odpovím. Dal jsem si hlavu na lavici a začal se prudce nadechovat. Její vůně mě polechtala na jazyku. Otřel jsem si čelo kapesníkem. A odpověděl:

„ Promiň, no nad tím už jsem také uvažoval. Co bys řekla tomu, kdybych Tě po škole zavezl domů. Ty by sis tu auto nechala. A potom ráno Tě zase hodil do školy?“ Měl jsem to krásně promyšlené co? Budu s ní… Těším se. Ani netušíte!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 7.ČÁST:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!